Na středečním zasedání Zastupitelstva města Břeclavi položil pan zastupitel Libor Nazarčuk (Pro Region) vedení města otázku, proč radnice zrušila tak oblíbený a již tradiční Moravský den a proč se bude konat jiná kulturní akce, když Moravský den je tak dobrou a hodnotnou značkou.

Odpověď starosty Ryšavého (ČSSD) a místostarosty Petrů (KDU-ČSL) mne však jako občana a předsedu jednoho z pěti koaličních subjektů zcela neuspokojila. Ano, Moravský den byl velmi drahý. Ano, na jinou kulturní akci v podobném termínu dáme méně jak třetinu peněz. Neztotožňujeme se s myšlenkou Moravského dne. To všechno zaznělo. Někomu se ale může zdát, že si touto cestou vyřizujeme účty s bývalým vedením města na bitevním poli zcela nevhodném. Ničíme tradice, a tak podobně. Není totiž tajemstvím, že Moravský den je děckem bývalého starosty Dyma Piškuly, které si postupně adoptovalo i sdružení Pro Region. Považuji proto za nutné uvést konkrétní důvody, proč občanské sdružení Perspektiva pro Břeclav a jeho zastupitelé Moravský den odmítají.

Moravský den považujeme za akci politickou, nikoli kulturní. Akce nesloužila k pobavení lidí nebo propagaci města Břeclavi, ale k propagaci myšlenek tzv. moravanství v duchu politického programu politické strany Moravané, se kterou bývalý starosta a sdružení Pro Region velmi úzce myšlenkově spolupracují. Tato akce byla jakousi pseudotradicí, která nevznikla spontánně zezdola, ale byla nám Břeclavákům shora „darována“. Program politické strany Moravané považujeme za nesoučasný, propagující další bujení byrokracie a korupce zavedením třetího článku samosprávy v podobě zemského zřízení.

S Moravským dnem úzce souvisí i mnohé další aktivity bývalé radnice na poli propagace moravských symbolů hraničící až s budováním jistého kultu. Sošky moravské orlice z bílého porcelánu jako upomínkové předměty města, moravská orlice z pískovce na břehu Dyje, socha sv. Rostislava na Pohansku, monstrózní moravská orlice v zasedací místnosti městského úřadu, vyvedená z šedého plexiskla, sahající od země až po strop nebo desítky otisků moravské orlice v nových břeclavských chodnících. Neznám žádné společenské zřízení nebo náboženství, které by po svých symbolech, jež chce uctít, šlapalo. V Břeclavi je moravských orlic určitě nejvíce na světě a je tedy uměním na některou občas nešlápnout. To všechno nebylo zadarmo. Jak to ovšem má prospět Břeclavi jako městu nebo pocitu sounáležitosti jeho obyvatel se svým městem mi však není jasné. Břeclavská vlajka a vlajka Jihomoravského kraje, vyvěšená před břeclavskou radnicí, budiž první vlaštovkou návratu zpátky do reality.

Kultura v Břeclavi určitě zkrátka nepřijde. Břeclaváci se již teď mohou těšit například na Břeclavské kulturní léto, jehož rozsah se letos, díky opravdovým nadšencům, podařilo zdvojnásobit. Břeclaváky čeká letos velmi bohatý a pestrý kulturní program na úkor jedné pochybné akce, na kterou si za rok už nikdo ani nevzpomene. Hodláme i nadále podporovat kulturní akce o jejichž významu je přesvědčena většina a budeme bojovat proti skrytému vymývání mozků, za které považujeme akci Moravský den. Občanské sdružení Pro Region prošlo nedávno sice jen kosmetickou, leč změnou, ve svém vedení. Na změnu ve svém myšlení, zdá se, doposud čeká.